Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krajinu jsme si zničili, a tak se modlíme k betonu

14. 06. 2013 10:56:46
Za povodně nemohou ani politici, kteří se mezi sebou hašteří o tom, kdo co zanedbal či koho správně neinformoval, ani meteorologové, správci přehrad či nedobudované hráze a valy. Povodně jsou přirozený jev, jehož frekvence se bude díky změnám klimatu zvyšovat. To je základní předpoklad, ze kterého musí čeští politici vycházet. Povodním se nevyhneme, ale můžeme snížit jejich dopad a četnost. To je úkol politiků, ve kterém zatím selhávají.

Povodeň v Ústí nad Labem

Zničili jsme si krajinu, snížili její retenční schopnost (schopnost zadržovat vodu) a doslova si betonujeme půdu pod nohama. Řeky se snažíme uzamknout v regulovaných korytech, místo abychom jim nechali přirozenou volnost a možnost rozlivu. Když dojde k nejhoršímu, spoléháme se na technická opatření, jako jsou hráze, stěny či kapacitní koryta, které však často problém pouze posunou o „pár“ kilometrů po proudu.

Jako bychom zapomněli na schopnost zdravé přírody zadržovat vodu v krajině, a tím snižovat povodňové škody. Někdy se snad zdá, že co není z betonu, jakoby pro politiky a plánovače nefungovalo. Přitom opak je pravdou! Nivy řek s meandry, mokřady, loukami nebo lužním lesem dokáží zadržet obrovské množství vody. Cestou, jak zmenšit dopad povodní, není jen stavba protipovodňových hrází, ale především revitalizace technicky upravených toků ve volné krajině, aby se zpomalil postup povodňových vln, obnova a rozšíření přírodě blízkých území pro rozliv povodní, rozvolňování koryt v zastavěných oblastech do přírodě blízkých tvarů nebo odstranění stupňů a jezů, které nevhodně vzdouvají povodňové průtoky.

Nejde však jen o řeky samotné, ale o říční krajinu jako celek. Ta představuje 10 % rozlohy naší republiky. Velkou část říční krajiny jsme odvodnili a změnili na pole. Krajina nedokáže zadržovat prudké srážky, které v podobě povrchového odtoku způsobují bleskové lokální povodně, jejichž nahromadění má pak za následek záplavy na středních a dolních tocích řek.

Povodeň v Ústí nad Labem

Dalším, kdo přilévá olej do ohně, je intenzivní zemědělství. A to nejen prostřednictvím již zmiňovaného rozorávání mezí a odvodňování půdy (meliorace), ale i nevhodnou zemědělskou praxí, jako je například používání nepatřičných zemědělských postupů na svazích, pěstování nevhodných plodin a využívání nehodící se těžké mechanizace. Důsledkem je zrychlený odtok vody z polí i lesů a radikální snížení schopnosti krajiny zadržovat vodu. Intenzivní zemědělství tak na jedné straně způsobuje delší období sucha a na straně druhé přispívá k vyššímu rozsahu povodňových škod.

A ještě tu je jeden aspekt, který se často v souvislosti s povodněmi opomíjí - lesní hospodářství. Místo lesů máme smrkové plantáže, které dokáží pojmout pouhý zlomek objemu vody, který pojmou původní lesy s převládajícím bukem, jedlí, habrem a silně vyvinutým bylinným a keřovým pásmem s bohatým porostem mechu.

Povodeň v Ústí nad Labem

Po každých povodních slibují politici stamiliony na stavbu hrází, protipovodňových stěn, suchých poldrů, čas od času přijdou i s nějakou tou přehradou. Primárně je však třeba řešit příčinu, nikoli následky. O té se ovšem mlčí. Zmrzačili jsme si naši krajinu a je třeba ji uzdravit. Stejně jako je třeba vážně začít snižovat emise skleníkových plynů, které způsobují změny klimatu, kvůli kterým jsou a budou extrémní projevy počasí, mezi které patří i povodně, stále častější.

P.S. Greenpeace se rozhodlo během a po povodních věnovat svou kapacitu na likvidaci škod. Jak jsme pomáhali uklízet např. v jedné z vytopených pražských škol, můžete číst v blogu Jana Horáčka...

Tento text vyšel 12.6.2013 v MF DNES.

Autor: Jan Freidinger | pátek 14.6.2013 10:56 | karma článku: 13.28 | přečteno: 398x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Zlato ve sklenici a vlahé podvečery

Ve chvíli, když komáři začnou pískat tenkou písničku, je čas na objevení zlata na dně sklenice a slastného mhouření kočičích očí. Nad blízkým močálem se nese žabí zpěv a můry hledají své cesty ke světlu.

28.6.2017 v 21:58 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 89 | Diskuse

Filip Vajdík

Cvičením se nedá zhubnout

Při cvičení spálíš hodně energie, možná dokonce i spálíš nějaké tuky. A proto pak dostaneš větší hlad a tuky si doplníš. Nejlepší metodou hubnutí je podle mě přerušovaný půst (intermittent fasting).

28.6.2017 v 21:51 | Karma článku: 5.31 | Přečteno: 221 | Diskuse

Stanislav Cigánek

Vymysleli papeže lidé?

V některých křesťanských kruzích je dnes dost často slyšet, že papež Bergoglio není ani křesťanem. Kým je ve skutečnosti tento člověk? Kdo si vymyslel papežství, Bůh anebo lidé?

28.6.2017 v 20:04 | Karma článku: 8.62 | Přečteno: 324 | Diskuse

David Vlk

Kdo má furt prát ty moje hadry???

Žena prostě nechápe, že moje tričko s límečkem XXXL je velké jako hubertus nějakého L-kového trpaslíka a moje sexy trenky s jemným proužkem jsou ušity z hektaru kvalitní bavlny.

28.6.2017 v 17:19 | Karma článku: 20.53 | Přečteno: 549 | Diskuse

Pavel Nitka

Ten dělá to a ten zas tohle aneb Jak to může někoho bavit?

Jak může někdo jen tak koukat na debilní seriál, když může večer trénovat na triatlon? Proč někdo brzo ráno vstává a jde moknout s udicí k rybníku, když může v klidu spát? A proč někdo čte detektivky, když si může číst ve slovníku

28.6.2017 v 15:17 | Karma článku: 19.06 | Přečteno: 859 | Diskuse
Počet článků 15 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 701
Rybář, fotbalista, zahrádkář, kuchař amatér, pracující pro Greenpeace ČR.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.