Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krajinu jsme si zničili, a tak se modlíme k betonu

14. 06. 2013 10:56:46
Za povodně nemohou ani politici, kteří se mezi sebou hašteří o tom, kdo co zanedbal či koho správně neinformoval, ani meteorologové, správci přehrad či nedobudované hráze a valy. Povodně jsou přirozený jev, jehož frekvence se bude díky změnám klimatu zvyšovat. To je základní předpoklad, ze kterého musí čeští politici vycházet. Povodním se nevyhneme, ale můžeme snížit jejich dopad a četnost. To je úkol politiků, ve kterém zatím selhávají.

Povodeň v Ústí nad Labem

Zničili jsme si krajinu, snížili její retenční schopnost (schopnost zadržovat vodu) a doslova si betonujeme půdu pod nohama. Řeky se snažíme uzamknout v regulovaných korytech, místo abychom jim nechali přirozenou volnost a možnost rozlivu. Když dojde k nejhoršímu, spoléháme se na technická opatření, jako jsou hráze, stěny či kapacitní koryta, které však často problém pouze posunou o „pár“ kilometrů po proudu.

Jako bychom zapomněli na schopnost zdravé přírody zadržovat vodu v krajině, a tím snižovat povodňové škody. Někdy se snad zdá, že co není z betonu, jakoby pro politiky a plánovače nefungovalo. Přitom opak je pravdou! Nivy řek s meandry, mokřady, loukami nebo lužním lesem dokáží zadržet obrovské množství vody. Cestou, jak zmenšit dopad povodní, není jen stavba protipovodňových hrází, ale především revitalizace technicky upravených toků ve volné krajině, aby se zpomalil postup povodňových vln, obnova a rozšíření přírodě blízkých území pro rozliv povodní, rozvolňování koryt v zastavěných oblastech do přírodě blízkých tvarů nebo odstranění stupňů a jezů, které nevhodně vzdouvají povodňové průtoky.

Nejde však jen o řeky samotné, ale o říční krajinu jako celek. Ta představuje 10 % rozlohy naší republiky. Velkou část říční krajiny jsme odvodnili a změnili na pole. Krajina nedokáže zadržovat prudké srážky, které v podobě povrchového odtoku způsobují bleskové lokální povodně, jejichž nahromadění má pak za následek záplavy na středních a dolních tocích řek.

Povodeň v Ústí nad Labem

Dalším, kdo přilévá olej do ohně, je intenzivní zemědělství. A to nejen prostřednictvím již zmiňovaného rozorávání mezí a odvodňování půdy (meliorace), ale i nevhodnou zemědělskou praxí, jako je například používání nepatřičných zemědělských postupů na svazích, pěstování nevhodných plodin a využívání nehodící se těžké mechanizace. Důsledkem je zrychlený odtok vody z polí i lesů a radikální snížení schopnosti krajiny zadržovat vodu. Intenzivní zemědělství tak na jedné straně způsobuje delší období sucha a na straně druhé přispívá k vyššímu rozsahu povodňových škod.

A ještě tu je jeden aspekt, který se často v souvislosti s povodněmi opomíjí - lesní hospodářství. Místo lesů máme smrkové plantáže, které dokáží pojmout pouhý zlomek objemu vody, který pojmou původní lesy s převládajícím bukem, jedlí, habrem a silně vyvinutým bylinným a keřovým pásmem s bohatým porostem mechu.

Povodeň v Ústí nad Labem

Po každých povodních slibují politici stamiliony na stavbu hrází, protipovodňových stěn, suchých poldrů, čas od času přijdou i s nějakou tou přehradou. Primárně je však třeba řešit příčinu, nikoli následky. O té se ovšem mlčí. Zmrzačili jsme si naši krajinu a je třeba ji uzdravit. Stejně jako je třeba vážně začít snižovat emise skleníkových plynů, které způsobují změny klimatu, kvůli kterým jsou a budou extrémní projevy počasí, mezi které patří i povodně, stále častější.

P.S. Greenpeace se rozhodlo během a po povodních věnovat svou kapacitu na likvidaci škod. Jak jsme pomáhali uklízet např. v jedné z vytopených pražských škol, můžete číst v blogu Jana Horáčka...

Tento text vyšel 12.6.2013 v MF DNES.

Autor: Jan Freidinger | pátek 14.6.2013 10:56 | karma článku: 13.28 | přečteno: 398x

Další články blogera

Jan Freidinger

Co je děsivější nežli moře plné žraloků? Moře bez nich!

Žralok = zabiják. Nejen film Čelisti, ale především média, která přinášejí reportáže o žralocích jen v souvislosti s útoky na člověka, vytvořila toto stereotypní spojení. Každý fatální atak, přestože jich je ročně na celém světě asi jako prstů na rukou, má náležité mediální pokrytí, ideálně s pěkným videem či fotem, doplněné autentickým komentářem svědků i přeživších obětí. Přitom se skoro vždy jedná o trapný omyl žraloka, který si člověka spletl s nějakým tím ploutvonožcem.

12.8.2014 v 14:45 | Karma článku: 11.42 | Přečteno: 397 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Proč chlapi neradi kuskus?

Za dobu, co jsem poprvé ve svém životě objevila potravinu kuskus, jsem popravdě nenašla v širokém a dalekém okolí chlapa, který by měl kuskus rád.

24.4.2017 v 11:11 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Uklidněte se čeští xenofobové, nás chrání naše holý zadky a naše mateřština

Konstatování, že se nám migrační vlna vyhýbá je pravdivé, přesnější je však říci, že se nás spíše štítí.

24.4.2017 v 10:50 | Karma článku: 10.59 | Přečteno: 162 | Diskuse

Karel Kapek

Epitaf Františkovi

Já ho znal. Byl o rok starší, byl ze stejného města. V osmé třídě jsme horko těžko poskládali tým na fotbalový turnaj, který pořádala jeho škola.

24.4.2017 v 9:26 | Karma článku: 8.65 | Přečteno: 213 | Diskuse

Helena Vlachová

Střídavá péče

Střídavá péče, jeden ze způsobů, jak pečovat o dítě. Proč ne. Ale jako vše to má svá pozitiva, ale i negativa. Je na každém z nás, zda se pro ni rozhodne.

24.4.2017 v 6:14 | Karma článku: 11.97 | Přečteno: 365 | Diskuse

Jarka Jarvis

Já mám kocábku náramnou

"Ďjó, člun. Kdybych tak měl člun," povzdechl si můj manžel Ted, jenž je, mimo jiné, i vášnivý rybář. Inu, co; moře tady je, nějaké ryby v něm snad ještě zbyly, a tak jsme si pořídili člun.

24.4.2017 v 5:46 | Karma článku: 8.13 | Přečteno: 145 | Diskuse
Počet článků 15 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 700
Rybář, fotbalista, zahrádkář, kuchař amatér, pracující pro Greenpeace ČR.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.