Kde končí ilegálně vytěžený prales: Kongo-Antverpy-Horní Počaply

Každé dvě vteřiny je vykácen prales o rozloze fotbalového hřiště. Velmi často ilegálně. To platí i o ohrožených stromech wengé, jejichž pouť Greenpeace sledovalo z pralesa Demokratické republiky Kongo až do dýhárny Danzer v Horních Počaplech na Mělnicku. 

Podle platných zákonů se nesmí ilegálně vytěžené dřevo uvádět na trh v celé EU. Proto jsme vše ohlásili kompetentním orgánům – v tomto případě Ministerstvu zemědělství ČR (MZe) a policii. A abychom měli jistotu, že se vše zdokumentuje dřív, než budou důkazy rozřezány na milimetrovou či tenčí dýhu, označili jsme ilegální dřevo přímo na pozemku dýhárny. K celé akci jsem si pozvali média, což se později ukázalo jako velmi prozíravý krok.

Všechny důkazy včetně fotodokumentace z Konga a přístavu Antverpy, kde bylo dřevo vyloženo z lodě Chopin, jsme úřadům nabídli doslova na zlatém podnose. Jak se však ukázalo, pro úřady je to spíš pořádně horký brambor.

Celá absurdita spočívá v tom, že přestože nařízení označované jako EUTR, které zakazuje dovoz ilegálně vytěženého dřeva, bylo přijato již v roce 2010, Česká republika k němu nestihla přijmout prováděcí zákon. Jedná se sice o nařízení a ne směrnici, tudíž je ode dne vstoupení v platnost – tedy od 3. března 2013 - platné pro všechny členské státy EU bez potřeby implementace, nicméně díky absenci prováděcího zákonu nelze například za porušení tohoto nařízení ukládat sankce.

Ještě než jsme ilegálně vytěženého dřeva na pozemku dýhárny označili, telefonicky jsme kontaktovali zástupce MZe, v jehož gesci EUTR je. Vyzvali jsme ho, ať v souladu s EUTR dřevo zabaví a začne věc vyšetřovat. Dlouhý rozhovor lze shrnout asi takto: máte pravdu, je to ilegální a MZe je kompetentním orgánem, který to má řešit, ale zavolejte si později, třeba v srpnu, to už by mohl být prováděcí zákon přijat. Teď radši zavolejte policii.

Policii bychom volali v každém případě, ale popravdě řečeno, neočekávali jsme od hlídky z Horních Počapel přílišnou iniciativu a hluboké znalosti legislativy v oblasti ilegálního dovozu tropického dřeva. Nejdůležitější pro nás bylo, aby klády policie zdokumentovala. Naše očekávání se také potvrdilo. Hlídka byla lehce zmatená a dokonce odmítla převzít důkazy o nelegálním původu dřeva. Alespoň klády zdokumentovala, i když jen pomocí mobilního telefonu.    

Zvrat a naději na vyšetření celého případu. však přinesla přítomnost médii na celé akci. Díky nim se nám povedlo přímo konfrontovat jednatele společnosti Danzer, a to s velmi zajímavým výsledkem:

A) Danzer není vlastníkem dřeva, dřevo patří jiné společnosti se sídlem v EU, která poslala dřevo jen na opracování. Jméno firmy ale Danzer odmítl médiím i Greenpeace sdělit.

B) Společnost Danzer slíbila, že bude plně spolupracovat s úřady a poskytne jim veškerou dokumentaci ke dřevu.

C) Do řádného prošetření tohoto problému klády nezpracuje.

Na základě výše uvedených skutečností jsme opět kontaktovali zástupce ministerstva zemědělství, tentokrát oficiálním doporučeným dopisem a emailem. Vyzvali jsme je, ať od Danzeru zjistí jméno společnosti, která dřevo vlastní, a kontaktují kompetentní orgán, ať už v zemi, kde má tato společnost sídlo, nebo v zemi, kde uvedla dřevo wengé na evropský trh. Vzhledem k prohlášení jednatele firmy Danzer, které následně zopakovala i švýcarská centrála Danzeru, by to pro ministerské úředníky měl být snadný úkol, ke kterému nepotřebují chybějící prováděcí zákon. Ovšem jsme v Česku a stát se může ledasco.

Flickr Greenpeace ČR

Proto budeme i nadále celou situaci sledovat a pokusíme se dovést práci úřadů do zdárného konce. Stromy wengé do pralesa samozřejmě nevrátíme, ale úspěšné prošetření tohoto případu se stane varovným signálem pro obchodníky se dřevem a nadějí pro plundrované pralesy nejen v Kongu, ale i v Amazonii nebo Indonésii.