Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co je děsivější nežli moře plné žraloků? Moře bez nich!

12. 08. 2014 14:45:29
Žralok = zabiják. Nejen film Čelisti, ale především média, která přinášejí reportáže o žralocích jen v souvislosti s útoky na člověka, vytvořila toto stereotypní spojení. Každý fatální atak, přestože jich je ročně na celém světě asi jako prstů na rukou, má náležité mediální pokrytí, ideálně s pěkným videem či fotem, doplněné autentickým komentářem svědků i přeživších obětí. Přitom se skoro vždy jedná o trapný omyl žraloka, který si člověka spletl s nějakým tím ploutvonožcem.

Žralok s odřezanými ploutvemi

Lidé z nich mají hrůzu, přestože pravděpodobnost, že do vás uhodí blesk, je třicetkrát vyšší, než že na vás v moři zaútočí žralok. Ve skutečnosti by se žraloci měli bát nás. Člověk, ale ne omylem, ročně zmasakruje sto milionů žraloků. Většině jen odřízne ploutve na polévku a nechá je pomalu utopit v moři. Ale o tom si v bulváru moc nepočtete.

Přitom žraloci se bez lidí v pohodě obejdou. Žijí na Zemi o pár stovek miliónů let déle než my a mohla by tak pro ně platit upravená Palackého hláška: „Byli jsme zde před člověkem, budeme i po něm.“ Má to však jeden háček, tedy spíše miliony háčků na dlouhých šňůrách, určených například pro lov tuňáků. Kvůli nim ročně zahyne jako nechtěný úlovek asi 30 miliónů žraloků. Většina z nich končí v moři. Zbytek, tedy 70 %, uhyne kvůli tradiční asijské pochoutce - polévce ze žraločích ploutví. Ty představují pouze 2 % těla žraloka, zbytek je vyhozen. Není tudíž překvapením, že třetina z více než 400 druhů žraloků je ohrožena. Některých druhů zbývá jen pouhých 5 % z původní populace a ocitají se na pokraji vyhynutí. A situace se spíše zhoršuje, protože žraloci pohlavně dospívají poměrně pozdě a pomalu rostou, tudíž se jejich populace nestačí obnovovat.

Oceány bez žraloků by zkolabovaly. Žraloci zajišťují jejich stabilitu a udržují ostatní populace ryb zdravé. Jsou na vrcholu potravního řetězce a mají tak klíčovou roli v mořském světě. Jejich vymizení by mělo fatální následky pro celý ekosystém a pocítili by ho i lidé.

Ale není to jen nadměrný a destruktivní rybolov, co žraloky ohrožuje. Člověk zároveň zásadně ovlivňuje ekosystémy, ve kterých žijí, prostřednictvím znečišťování, výstavby nebo těžby minerálů. A k tomu všemu ještě klimatické změny ovlivňují základní složení a vlastnosti mořské vody. Osud žraloků tak není moc růžový. Dobrou zprávou je, že i vy všichni, přestože povětšinou bydlíte pár set kilometrů od nejbližšího domova žraloků - Středozemního moře - můžete pro jejich záchranu něco udělat. A to nejen nyní, během týdne žraloků. Pokud jíte ryby, vybírejte si jen takové, při jejichž lovu zbytečně neumírají žraloci ani jiní živočichové. Stačí se řídit podle Greenepace průvodce nakupováním ryb a mořských podů nebo průvodcem po tuňákových konzervách

Ohrožení žraloci

Druhou a neméně důležitou věcí je vaše podpora pro vytvoření mořských rezervací pro žraloky (a nejen pro ně). Už je to skoro deset let, kdy Greenpeace vydalo společně s profesorem Callumem Robertsem a jeho týmem z Univerzity v Yorku publikaci Roadmap to Recovery (Cesta k obnově). Průlomový návrh, který ukázal, jak je možné za použití sofistikovaně vytvořených ekologických kritérií a nejnovějších vědeckých dat navrhnout síť mořských rezervací, které by chránily plnou škálu mořského života a stanovišť za hranicemi výsostných vod jednotlivých států. Koncept má širokou podporu mořských biologů, ochranářů i drobných rybářů, ale je třeba ho více rozšířit a uplatnit v praxi. O vytvoření mořských rezervací v mezinárodních vodách rozhoduje OSN.

Pomozte nám vytvořit síť mořských rezervací, které jsou obdobou národních parků na souši.

Vyzvěte světové vůdce, aby podpořili v OSN vytvoření mořských rezervací.

Autor: Jan Freidinger | úterý 12.8.2014 14:45 | karma článku: 11.42 | přečteno: 403x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Zlato ve sklenici a vlahé podvečery

Ve chvíli, když komáři začnou pískat tenkou písničku, je čas na objevení zlata na dně sklenice a slastného mhouření kočičích očí. Nad blízkým močálem se nese žabí zpěv a můry hledají své cesty ke světlu.

28.6.2017 v 21:58 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 89 | Diskuse

Filip Vajdík

Cvičením se nedá zhubnout

Při cvičení spálíš hodně energie, možná dokonce i spálíš nějaké tuky. A proto pak dostaneš větší hlad a tuky si doplníš. Nejlepší metodou hubnutí je podle mě přerušovaný půst (intermittent fasting).

28.6.2017 v 21:51 | Karma článku: 5.31 | Přečteno: 221 | Diskuse

Stanislav Cigánek

Vymysleli papeže lidé?

V některých křesťanských kruzích je dnes dost často slyšet, že papež Bergoglio není ani křesťanem. Kým je ve skutečnosti tento člověk? Kdo si vymyslel papežství, Bůh anebo lidé?

28.6.2017 v 20:04 | Karma článku: 8.62 | Přečteno: 324 | Diskuse

David Vlk

Kdo má furt prát ty moje hadry???

Žena prostě nechápe, že moje tričko s límečkem XXXL je velké jako hubertus nějakého L-kového trpaslíka a moje sexy trenky s jemným proužkem jsou ušity z hektaru kvalitní bavlny.

28.6.2017 v 17:19 | Karma článku: 20.53 | Přečteno: 549 | Diskuse

Pavel Nitka

Ten dělá to a ten zas tohle aneb Jak to může někoho bavit?

Jak může někdo jen tak koukat na debilní seriál, když může večer trénovat na triatlon? Proč někdo brzo ráno vstává a jde moknout s udicí k rybníku, když může v klidu spát? A proč někdo čte detektivky, když si může číst ve slovníku

28.6.2017 v 15:17 | Karma článku: 19.06 | Přečteno: 859 | Diskuse
Počet článků 15 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 701
Rybář, fotbalista, zahrádkář, kuchař amatér, pracující pro Greenpeace ČR.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.