Nga iwi e! Nga iwi e! Kia kotahi ra te Moana nui a Kiwa. / Všichni vy lidé, všichni vy lidé! Buďte jednotní stejně jako je Tichý oceán. To jsou slova písně, kterou pacifické ostrovní národy zpívaly, když se v čele s Greenpeace postavily proti francouzským jaderným testům v Tichomoří. Nukleární výbuchy jsou již řadu let jen smutnou historickou vzpomínkou, ale poselství písně - sjednotit tichomořské obyvatele a jejich lídry, aby společně chránili – Moana nui a Kiwa – velký Tichý oceán, je dnes opět aktuální. Jen důvod je odlišný a jmenuje se tuňák. Přesně tuňák (obecný) pacifický [Thunnus thynnus orientalis].
Jeho populace je zdecimována nadměrným lovem a bez zásadní změny bude následovat svého příbuzného z Atlantického oceánu, který je na pokraji vyhubení. Když zmizí tuňák, zmizí i živobytí, příjmy a zdroj potravy pro obyvatele tichomořských ostrovů. Velké rybářské flotily se možná přeorientují na jiný druh nebo odjedou jinam, stejně jako prchli Francouzi po skončení jaderných výbuchů. Osud ostrovních národů dostane krutou ránu. Jak se s ní vyrovnají, je otázkou. Lze jen doufat, že jim nebudou inspirací afričtí (somálští) rybáři, kteří začali bránit svá loviště před průmyslovými rybáři drancujícími tamní vody pod vlajkami velkých rybářských velmocí s kalašnikovem v ruce. Obrana obživy se zbraní v ruce následně přerostla ve fenomén moderního pirátství.
Minulý týden proběhlo setkání Tichomořské komise pro rybolov (WCPFC), instituce, která má na starosti ochranu a pravidla pro lov tuňáka v jižním a západním Tichomoří. Průběh setkání byl z pohledu ostrovních národů, ale i samotného tuňáka, velmi depresivní. Komise ignorovala rok trvající vědeckou debatu a naprosto selhala při stanovení účinnějších opatření k ochraně tuňáka - k radosti průmyslových rybářských flotil a ilegálních rybářů.
V důsledku úsilí Japonska, Koreje, Tchaj-wanu, EU a Číny komise zrušila zákaz lovu tuňáků destruktivními technikami v klíčové mořské rezervaci - oblasti nazývané Pacific Commons. Prakticky tak otevřela mořské rezervace k lovu tuňáků jakýmkoliv způsobem. Kvůli tlaku Japonska komise selhala i při ochraně ikonické paryby pacifických vod – žraloka obrovského, který je vedlejší obětí lovu tuňáka. Přes odpor Greenpeace, vědecké komunity a ostrovanů nezakázala barbarské praktiky lovu, které žraloky zabíjí.
Navzdory vědeckým doporučením komise odmítla rozšířit zákaz tzv. FAD – zařízení lákajících ryby na volném moři, kvůli kterým zbytečně hynou nedospělí tuňáci, žraloci a želvy, a které jsou hlavním viníkem poklesu cenné populace tuňáka velkookého. Komise navíc zametla pod stůl debatu o omezení lovu tuňáka křídlatého, kterého ohrožují ilegální rybářské lodi migrující z Indického oceánu.
Místo toho, aby učinila komise rázné kroky k zachování zdrojů tuňáků a práce pro rybáře v budoucnosti, podlehla tlaku několika silných států a průmyslových rybářů a jejich krátkodobý profit vyměnila za ohrožení budoucnosti malých tichomořských národů. Minimálně na rok, než proběhne další setkání komise. Pro Greenpeace, pacifické rybářské komunity a všechny, kteří pracují na ochraně tuňáka tichomořského, bude cesta k dalšímu jednání komise velmi náročná a plná složitých výzev, ale jak řekl Hannibal před přechodem Alp: „Buď si cestu najdeme, nebo si ji uděláme“.
