Bitva o budoucnost moří začala

Reforma společné rybářské politiky EU, která má odvrátit blížící se kolaps evropského rybolovu, prošla v noci na dnešek další zatěžkávací zkouškou. Jednání Rady ministrů přežila, ale ne bez následků. Zdali budou trvalé, ukáží další jednání evropských institucí. 

Zatímco Evropský parlament ve svém historickém hlasování jednoznačně schválil reformu včetně všech pozitivních pozměňovacích návrhů, jednání Rady tak hladké nebylo. Svědčí o tom i fakt, že začalo včera ráno (27. 2. 2013) a skončilo dnes před šestou hodinou ranní.

Dobrou zprávou je, že se v dohodnutém kompromisu neobjevily žádné nové mezery. Bohužel, v porovnání s Evropským parlamentem, jde však o text daleko méně ambiciózní. Nejvíce se to odrazilo v otázkách zákazů vyhazování nechtěných úlovků (tzv. výmětů) zpět do moře. Návrh Rady umožňuje díky různým výjimkám zákaz výmětů obcházet a určitou část úlovku házet zpět do moře (přesněji řečeno 7 % - tedy 355 000 tun ročně. „Kolik výjimek můžeme ještě mít a přesto to nazývat zákazem?“, zeptal se trefně ministr zemědělství Švédska, které jako jediné kompromis odmítlo.

Rozdíl mezí tím, co schválil EP a Rada ministrů v podstatě spočívá v různých úlitbách, výjimkách či posunu termínu implementace důležitých opatření.

Jednání Rady také ukázalo „kdo je kdo“. Na jedné straně stály progresivní státy jako Švédsko, Dánsko, Rakousko, Německo, Maďarsko, Británie či Nizozemsko, díky kterým není výsledný kompromis úplnou katastrofou. Na druhé straně stojí tradičně Španělsko nebo Francie. A co Česko? Ani ryba ani rak, neurazí ani nepotěší. Postoj dobře to vykresluje příhoda z úvodní debaty Rady, kdy jednotlivé země vyjadřují svá stanoviska. Navzdory tomu, že se čeští zástupci sešli s blokem progresivních států a slíbili jim podporu, přestože již měli dokonce i napsaný text projevu podporujícího silnou reformu, nakonec pro jistotu vůbec nevystoupili. Naopak tiše nezůstali zástupci Evropského parlamentu. Již před samotným jednáním dali ministrům jasná varování, že žádnou oslabenou reformu nebudou akceptovat.

Populace ryb v evropských mořích jsou masivně přeloveny. Kapacita evropského loďstva je 2,5krát vyšší než množství ryb. Průmysloví rybáři používají destruktivní metody a praktiky, jako jsou zmiňované výměty. Výsledkem je blížící se kolaps populací komerčně lovených ryb a hrozba krachu pro evropský rybolov. Další osud reformy, která má tuto krizi odvrátit a zajistit udržitelný lov a chov ryb, bude záležet na společném jednání zástupců Evropského Parlamentu, Rady a Komise.

Klíčová bude i úloha všech, kteří reformu podporují, ať už jsou to environmentální organizace v čele s Greenpeace, vědci, drobní rybáři, odboráři, protože budou muset vyvážit tlak průmyslových rybářů, kteří, jak ukazuje každoroční rozdělování kvót na lov, jsou skutečnými mistry lobbingu.